Osoba

Tento článek pojednává o jedinci nebo subjektu. O mluvnické kategorii pojednává článek osoba (mluvnice). Osoba (z "o-sobě") znamená ve filosofii jednotlivého člověka s vlastním jménem, vybaveného rozumem a schopného jednat i odpovídat za své jednání. V právu může znamenat ...

Vznik pojmu osoba

Evropské myšlení vychází u chápání osoby z latinského pojmu persona (patrně z etruštiny), který původně znamenal masku, resp. z řeckého προσῶπον prosópon, obličej nebo maska, kterou herec v antickém divadle nosil na obličeji. Později dostává význam osoby jako (jedinečné) ...

Osoba ve filosofii

První pokus o definici lidské osoby učinil Boëthius, který popisuje osobu jako „jednotlivou bytost rozumem obdařené přirozenosti" (naturae rationalis individua substantia). Podle této definice je lidská osoba povahy rozumové, tedy nadaná základními vlastnostmi rozumnosti a duchovnosti; ...

Osoba v teologii

V teologii se pojem osoby vztahuje jednak na člověka, stvořeného k božímu obrazu a podobě Gn 1, 26 (Kral, ČEP), kterého zároveň nelze postihnout jako souhrn všech materiálních či jiných prvků a částí, nýbrž který zůstává z principu tajemstvím. Analogicky se pak pojem přenáší ...

Vývoj pojmu v dějinách

Postupným vývojem prvních staletí se pojmu osoba používá ve významu celé lidské skutečnosti. V řeckém světě se pro vyjádření osoby začíná užívat pojmu ὑποστάσις hypostasis, podstata, které se do latiny překládá jako substantia (tedy to, co stojí pod něčím). Tento ...

Základní charakteristiky osoby

Podstatnými vlastnostmi osoby, které pocházejí z křesťanského pojetí člověka jako "stvořeného k Božímu obrazu", jsou rozum, svědomí, svoboda a odpovědnost, případně i schopnost sebepřesahování (autotranscendence). Člověk jako osoba existuje sám o sobě jako jedinečné a neopakovatelné ...

Osoba (mluvnice)

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby). V některých jazycích se osoba, která se účastní děje, označuje pouze příslušným zájmenem a tvar slovesa se nemění. V řadě jazyků včetně ...

Filosofii

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého ...

Latinského

Tento článek pojednává o jazyku. Další významy jsou uvedeny v článku Latina (rozcestník). Latina (Lingua latina) Rozšíření: Římskokatolická církev, Vatikán Počet mluvčích: Klasifikace: Indoevropské jazyky Italické jazyky Písmo: latinka Postavení Regulátor: ...

Křesťanské

Portál – Projekt – Hlavní článek – Kategorie Kříž, základní symbol křesťanství Křesťanství (ze slova křesťan < lat. christianus < řec. χριστóς, christos pomazaný čili Mesiáš) je monoteistické, univerzální, historické (založené) a misijní náboženství, ...

Boží Trojici

Andrej Rublev, Mendlák, 1410, Galerie Tretjakov, Sankt Petěrburg – nejznámější symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Vzájemné prostupování (interpenetrace) osob Božské trojice podle vizí blahoslavené Anny Kateřiny Emmerichové, mystičky Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, ...

Boëthius

Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius Narození 480 Řím Úmrtí 25. října 524/ 525? Pavia Svátek 23. října Úřady filosof, správce královského dvora Uctíván církvemi Římskokatolická církev Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – ...

Podstatu

Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-keimenon) je filozofický pojem, který popisuje onu část jsoucna, která existuje sama o sobě a nepotřebuje jiného ke své existenci. Jedná se tedy o souhrn stabilních, stálých vlastností věci, jež ...

Stvořeného

Bůh-architekt. Ilustrace francouzského rukopisu bible, kolem 1250 Stvoření, kreace, tvoření je proces vytváření, vyrábění něčeho nového (česky stvoření, anglicky creation, latinsky creatio (ex nihilo), nizozemsky schepping, německy Schöpfung, francouzsky création). Pokud je psáno ...

Božímu

Pojem bůh odkazuje na mocnou nadpřirozenou bytost (mnohdy v abstraktním slova smyslu), obvykle nesmrtelnou. V obecnější rovině se lze setkat s označením božstvo. Psaní Bůh s velkým písmenem se používá, pokud se tvrdí, že taková bytost existuje jen jedna (monoteismus). Pokud v náboženství ...

Nejsvětější Trojice

Andrej Rublev, Mendlák, 1410, Galerie Tretjakov, Sankt Petěrburg – nejznámější symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Vzájemné prostupování (interpenetrace) osob Božské trojice podle vizí blahoslavené Anny Kateřiny Emmerichové, mystičky Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, ...

Jev

Bylo navrženo rozdělit tento článek vytvořit rozcestník. (Diskuse) Fenomén (z řec. fainomenon od fainein, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam. V běžné řeči – mimořádný člověk, člověk s mimořádnými schopnostmi ...

Tertullianus

Quintus Septimius Florens Tertullianus (kolem 160 v Kartágu – kolem 220 v Kartágu) je nejvýznamnější latinsky píšící křesťanský spisovatel přelomu 2. a 3. století, který je považován za autora základní křesťanské terminologie v latinském jazyce.Život Celkově máme o Tertullianově ...

Ekumenické koncily

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Skočit na: Navigace, Hledání Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě. Pojem celá církev je vykládán pravoslavím tak, že zahrnuje všechny orthodoxní ...

Sebereflexe

Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.Starověká filosofie Prostý fakt, že vědomí samo o sobě ví, zmiňuje už Platón, když mluví o „poznávání poznání“. Aristotelés v úvahách o štěstí ukazuje, jak je člověku ...

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz